MÉ PŘÍRŮSTKY - 3. čtvrtletí

Hezké dopoledne, moji čtenáři,


už je to tak! Třetí čtvrtletí máme za sebou a před sebou jen podzimní plískanice a mrazivá rána. Nemluvě o tom, co každým dnem opakují reklamy - no něco o Vánocích! :-D Takže, co bych k tomu dodala?
Abych naše myšlenky stočila někam jinam, tak si připomeneme v tomto článku letní měsíce a já vám v něm prozradím, jaké knihy mi přibyly, a spolu s anotací a obrázkem vám je představím. 
S klidným srdcem vám mohu přiznat, že jsem se opět hodně držela a za ty tři měsíce jsem si koupila pouze jedinou knihu! Celkem mi jich ale přibylo pět. Níže vám ukážu jaké. :)



ČERVENEC - v tomto měsíci do mé knihovny přibyly tři knihy. U prvních dvou se jedná o knižní dárek od knihomolské kamarádky Marcely (znáte ze Zaostřeno na knihy). Třetí knihu jsem si pořídila z druhé ruky přes bazar na facebooku. 

SKLENĚNÝ POKOJ   ➤   Simon Mawer

AnotaceVysoko nad Brnem ční zázračný dům. Postaven na míru židovsko-křesťanskému novomanželskému páru vyzařuje bohatství, sebevědomí, krásu a majestátnost. Avšak jen do chvíle, než do země vstoupí nacistické vojsko a majitelé musí opustit vilu i zemi. Román, jenž na pozadí životních osudů majitelů vily zrcadlí tragédii celého českého národa, byl v létě roku 2009 nominován na prestižní cenu The Man Booker Prize.


OSVĚTIMSKÁ UKOLÉBAVKA   ➤   Mario Escobar

Anotace: Jednoho všedního rána roku 1943 chystala Helene Hannemannová svých pět dětí do školy, když do jejího bytu vstoupili němečtí policisté. Heleniny nejhorší obavy se naplnily: na přísný rozkaz SS měla být vzata do vazby celá její rodina – děti i manžel, všichni romského původu. Přestože Helene byla Němka a rozkaz se na ni nevztahoval, odmítla rodinu opustit. Po strašlivé cestě dorazili do Osvětimi, kde byli vrženi do zmatků táborového života. Manžel Johann byl od rodiny oddělen, Helene se však vší mocí snažila chránit děti své i ty, které měla kolem sebe. Když věznitelé zjistili, že Helene je nejen Němka, ale také školená zdravotní sestra, přinutili ji sloužit v táborové nemocnici, kterou řídil nechvalně známý doktor Mengele. Přestože ji podmínky v Osvětimi ničily psychicky i fyzicky, udělala všechno, co bylo v jejich silách, aby všem dětem kolem sebe pomohla mít se alespoň trošku lépe.

SLZY OD SMÍCHU   ➤   Alena Blanářová


AnotaceLidi, kteří ani v dospělosti netuší, čím se budou živit, se střílejí.“ To prohlásil Anežčin děda, když jí bylo šest, a ona na to konto zalezla do psí boudy a odmítala ji opustit. Když pochopila, že si děda střílí z ní, vylezla. Jeho další moudra o tom, že cest, po kterých se člověk může v životě vydat, je nepočítaně a že za svá přání a touhy se vyplatí bojovat, si však vzala k srdci.
A tak děvčica z jihomoravské vísky zahájila svou spanilou jízdu za štěstím. I přes dobře míněné rady matky a babičky se z poslušné holky postupně stala nadšená chovatelka zvířat, ředitelka banky, majitelka svatební agentury, porodní bába jedenácti štěňat a matka dvou dětí. A také spisovatelka, jejíž optimistický, humorem nabitý příběh si teď můžete přečíst.

SRPEN - byl měsícem recenzních knih, které ke mně putovaly od Báry z nakladatelství Cosmopolis.
CESTA NA SEVER   ➤   Virginie Grimaldi

AnotaceCo když máme štěstí, které hledáme, přímo na očích?
Sedmatřicetiletá Anna, matka dvou dospívajících dcer, se hroutí pod tíhou práce a nesplacených dluhů. S dcerami se potkává jen při snídani, celé dny a večery tráví v restauraci, kde pracuje jako servírka. Život jí utíká přímo před očima a ona ho pozoruje z bubliny, do níž se uzavřela.
Sedmnáctiletá Chloé je velmi citlivá dospívající dívka. I když by ráda odjela do Austrálie, cítí povinnost najít si práci a začít pomáhat matce. Láska, kterou hledá u chlapců, nikdy nevydrží. Vždycky se nějak záhadně promění, jako Popelčin kočár po půlnoci.
A pak je tu Lily. Je jí 12, je hrozně chytrá, ale lidi příliš nemusí. Mnohem líp se cítí ve společnosti svého potkana, kterého pojmenovala po svém nepřítomném otci. Hlodavci přece opouštějí loď jako první.
Když Anna nečekaně dostane výpověď a vysoké odstupné, má dvě možnosti. Splatit všechny dluhy, najít si novou práci a zůstat ve svojí bezpečné bublině. Nebo naložit dcery do karavanu a vydat se na okružní cestu po Skandinávii.




POSLEDNÍ VELKÝ DEN   ➤   Tammy Robinsonová

Anotace: Ava Greenová má před sebou posledních pár měsíců života, ačkoliv jí ještě nebylo třicet. V den svých 28. narozenin se dozví zprávu, kterou nechce slyšet nikdo z nás – že smrt je blízko. Rakovina, o níž si myslela, že ji před třemi roky překonala, je zpět. Tentokrát ale v konečné, nevyléčitelné podobě. Po počátečním šoku se Ava rozhodne nemarnit ani minutu z těch, co jí zbývají. O jedné věci sní už od doby, kdy byla malou holčičkou – vdát se.Její přátelé a rodina napnou síly a rozhodnou se, že jí uspořádají svatbu snů. Její poslední velký den, oslavu života. Velkolepé přípravy začínají. Jejím příběhem, příběhem ženy, která umírá a chce si splnit jednoduchý sen, začíná žít celá země a všichni se spojí, aby její poslední velký den byl nezapomenutelný. Během reportáží pro ženský časopis, který celou cestu ke svatbě dokumentuje, se seznámí s fotografem Jamesem. A najednou oba objeví bolestnou pravdu – totiž, že nikdy není pozdě potkat životní lásku.

Během září mi žádná kniha nepřibyla. Za to říjen je teprve na začátku a už mám několik přírůstků. Ale to až v článku za čtvrté čtvrtletí. Nebo popřípadě na fotce na mém instagramu. :-)

Z těchto knih, které jsme tu dnes uvedla, mám skoro všechny již přečtené. Které to jsou, zjistíte na blogu v sekci "mé přečteno"


Mějte se krásně,
Vaše Mermaidka 


Publikováno dne: čtvrtek 10. října/2019 v 10:00hod.

SRPEN - 8. Ohlédnutí

Hezký den, milí čtenáři, 


v pondělí nám podle kalendáře začal podzim, ale mě se podle venkovního teploměru zdá, že se pomalu blíží nefalšované zima. Během léta jsem rozhodně nepatřila k těm, co na ty tropické teploty nadávali, takže asi chápete, že zima nebude moje kamarádka.
Teplo – teploučko – vrať se! 👍


Ale nebudu se tu rozepisovat o podzimních plískanicích nebo depresích. Jak z názvu článku vyplývá, dneska se společně vrátíme do srpna. Dozvíte se tu, jak se mi ve čtení v srpnu dařilo, co za knihy jsem vzala do ruky a přečetla. Hned na začátku vám mohu říct, že letošní srpnové čtení nebylo od toho loňského nic moc. Na sklonku srpnových dní, to dokonce vypadalo, že budu mít za srpen přečtené pouze dvě knihy. Dalo mi to hodně úsilí a přemlouvání, abych tu třetí stihla dočíst. Neboť jsem během srpna byla na týdenní dovolené, kde jsem knihu vůbec neotevřela, přestože jsem s sebou měla čtečku. Byla tam taková pohoda, relaxace a zábava mezi všemi přítomnými, že nebylo kdy knihu vytáhnout.
Nepochopitelné co? 😱

Ale teď se spolu podíváme na ty tři tituly, o kterých dnes bude v tomto článku řeč.

1) U první srpnové knihy šlo o druhý čtecí pokus, zda mi tentokrát kniha sedne. A sedla! Je řeč o knize z pera Jojo Moyes, Zakázané ovoce. Nemůžu úplně říct, že by mě na podruhé kniha uchvátila, ale aspoň jsem se začetla a stránky mi utíkaly. Příběh byl rozdělen do tří částí. Kdy ve druhé a třetí části se ocitáme zhruba po padesáti letech od událostí z první části. Zrovna tou první částí bylo pro mě težší se prokousat, ale pak už se kniha četla o něco lépe.
Pro mě šlo o první setkání s touto autorkou.

2) Má druhá volba padla na knihu, kterou jsem začátkem srpna získala k recenzi. Poslední velký den napsala autorka Tammy Robinsonová, o které jste již mohli slyšet díky knize Normálně jiní, kterou jsem já však nečetla, takže nemůžu knihy porovnat. Ale kniha Poslední velký den mě chytla za srdce, byla krásná, působivá, smutná. Byla, ale i romantická a plná odhodlání. 
Na knihu byla již sepsaná recenze, kterou si můžete přečíst zde.

3) Před třetí knihou jsem měla asi desetidenní čtecí pauzu. A pak to na sklonku posledních srpnových dní vypadalo, že ji nestihnu dočíst. Ale stal se zázrak, kterému jsem lehce dopomohla.😁
Poslední srpnovou knihu, kterou jsem četla napsala Rowan Coleman a nese název Léto plné neskutečných věcí. I tahle kniha mě hodně oslovila. Byla tajemná, a já byla u čtení plná očekávání. Četla se mi dobře, děj byl plynulý bez hlucých míst. Poslední stránky jsem prakticky hltala jednu za druhou do pozdních nočních hodin.
Pro mne to bylo druhé setkání s autorkou. A po druhé stejně vydařené, jako u knihy Kniha vzpomínek

Za srpen jsem přečetla 1228 stránek.
S novými knihami se to má tak, že já osobně jsem si žádnou novou nekoupila, přesto dva přírůstky mám. A to v podobě recenzáčků od Báry z Cosmopolis. O první knize, Poslední velký den, jsem se již výše zmínila, neboť jsem se do ní záhy pustila. Druhou o knihou je Cesta na sever, která mě teprve čeká.

Na konci července mé suma sumárum činí 46 knih k přečtení.

Jak se v minulém měsíci dařilo ve čtení vám? Kolik knih jste přečetli a chystáte se na některou z těch, co tu byly dnes zmíněné? Napište mi do komentářů.


Vaše ൬ermaidka

Publikováno dne: středa 25. září/2019 v 15:50h

RC - POSLEDNÍ VELKÝ DEN

Zdravím Všechny!


Opět přicházím se svým názorem na dočtenou knihu, kterou jsem získala jako recenzní výtisk od Báry z Cosmopolis, které tímto děkuji.


O knize: Kniha vypráví o Avě, která se na své 28. narozeniny dozvídá tu nejhorší zprávu. Rakovina se vrátila, a tentokrát v nevyléčitelné podobě. Před třemi lety ji Ava porazila a nyní se dozvídá, že smrt je opět blízko. Blíž než by člověk v osmadvaceti čekal. A proto není čas, promarnit čas, který Avě ještě zbývá. Po jedné věci touží už od doby, kdy byla malou holčičkou – o svatbě. Vdát se. Ze začátku je její rodina k tomuto nápadu skeptická. Copak lze svatbu vnímat jako poslední rozloučení? Vždyť není ani žádný ženich. Nakonec ale velkolepé přípravy začínají. Avina rodina i přátelé se rozhodnou, že jí uspořádají svatbu snů. Svatbu, na níž se díky sociální síti podílí snad celá země, jelikož jedna z Aviných kamarádek založila na facebooku stránku s prosbou o pomoc. Avy příběh zaujme jeden ženský časopis, který chce reportážemi zdokumentovat svatební přípravy. Díky tomu se Ava setkává s Jamesem – fotografem časopisu. 
Láska si čas nevybírá. Může přijít nečekaně – klidně i na poslední měsíce vašeho krátkého života.


"Láska nemá žádnou minulost ani budoucnost. Láska prostě je."
Můj názor: Nádech a výdech – a zase znova. Je potřeba to opakovat. Chce to trochu koncentrace...
Asi jste pochopili, že jsem dnes začala svými pocity po dočtení knihy. A nebudu zastírat, že několik stránek před koncem jsem brečela „jako želva“🐢. Bylo mi z toho smutno. Šlo o dojemný příběh. Smutný, ale zároveň i láskyplný. Plný odhodlání. V mých očích je Ava „hrdinka“. Hrdinka proto, že není zapšklá svým osudem, ale že má touhu a vidinu si zbývající čas patřičně užít a splnit si i jedno velké přání. Autorce se podařilo napsat působivě silný a čtivý příběh, který si vás dokáže podmanit, strhnout a nepustit. O to emotivněji kniha působí, že je příběh napsaný v ich-formě z pohledu hlavní hrdinky. Její myšlenky, touhy, sny, ale také strach. Ava je pořád jen člověk. Člověk, který ví, jak málo času mu zbývá. U této knihy nemůže být řeč o předvídatelnosti, jelikož od samého začátku víme o Avině konci. O konci příběhu. Ale na této knize není důležitý právě konec. Zde je nejdůležitější cesta a to před koncem, před smrtí. Nikoliv konec samotný.
Když píši, že nejdůležitější je na příběhu cesta, tak tím míním to, jak jsem již výše naznačila, že Ava je v mých očích hrdinka. Právě to, jakým způsobem se k blížící se smrti postaví, dělá knihu osobitou.

"Život je bolest. Je to taky radost, ale se vším dobrým přichází i to zlé. Nepředstírám, že chápu, proč to tak je. Jsem něčí pěšák ve hře života a jsem nahraditelná. Ovšem tady a teď, v Jamesově náručí a očích jsem se stala jeho celým světem. A musím přijít na to, jak se srovnat s tím, že mi to musí stačit."    str. 225
Sama za sebe vám mohu knihu rozhodně doporučit. S příslibem, že vás příběh chytí za srdce.
Pokud vás má rezenze zaujala, neváhejte a knihu si přečtěte. Zakoupit ji můžete na stránkách nakladatelství Grada, pod níž spadá nakladatelsví Cosmopolis.

Hodnocení: 5/5

Medailonek
Název: Poslední velký den 
Autorka: Tammy Robinsonová 
Originál: Photos of you
Nakladatelství: Cosmopolis 
Žánr: román pro ženy 
Překlad: Svobodová Ivana
Rok vydání v ČR: 2019 
Počet stran: 328

O autorce: Tammy Robinsonová (foto ze stránek grady!)
zdroj
 - žije na Novém Zélandě se svým manželem, třemi dětmi a dvěma zvířecími miláčky. Vlastním nákladem vydala sedm románů a v současné době pracuje na dalším.

Setkali jste se již s toutou autorkou? Četli jste tuto nebo jinou její knihu? A jak se vám líbila? Napište mi do komentářů pod článek. 

Vsuvka na závěr: Mně z téhle knihy bylo opravdu, ale opravdu smutno. Smutno z toho, že se tohle může stát kdykoliv i nám. Když si jen představím, že jsem o pouhých pět let starší než hlavní hrdinka a ke splnění snů mám daleko, tak mě mrazí. Děje se to všude kolem nás. Každý den. Ale dokud se to nedotýká přímo nás nebo našeho nejbližšího okolí, nechceme si tuhle nemoc ani vybavit. Ale je tu! A ne vždy jde s ní boj vyhrát. Buďme na sebe opatrní a obezřetní. 


Mějte se a čtětě,
Vaše ൬ermaidka

Publikováno dne: pátek 20. září/2019 v 20:10h.

ČERVENEC - 7. Ohlédnutí

Hezký sobotní den.


Už i ten druhý prázdninový měsíc se nám krátí. Ubylo horkých dnů a rána jsou již chladná. L Ale já jsem taková "cíťa zimomřivá", takže může jít jen o můj pocit. Ale nebojte, nebudeme se tu dneska bavit o počasí. Opět přišel čas na shrnutí minulého měsíce a představení knih, které jsem v červenci přečetla.

Tentokrát mi přálo „čtecí“ štěstí, měla jsem dobrou ruku na knihy a všechny se mi dobře četly. To zřejmě bude ten důvod, že jsem přečetla pět knih. Ten počet má jeden malý háček. J V červenci jsem otevřela – rozečetla – a dočetla čtyři knihy. Ta pátá, byla e-kniha, kterou se mi podařilo během červencových dní dočíst, ale rozečetla jsem ji původně na sklonku březnových dní, cestou do Alp. Víc se dozvíte ve výčtu knih.

1) První kniha, kterou jsem pro červencové dny zvolila, byl jeden z vánočních knižních dárků (roku 2018). Autorka Emily Bleeker napsala krásný a působivý román s názvem Tajemství modrých dopisů.
Kdy Lukovi den po pohřbu přijde do schránky modrý dopis, který napsala jeho zesnulá žena Natálie. A další dopis na sebe nenechá dlouho čekat. Kolik dopisů Lukovi přijde, jsem popravdě nepočítala, ale příběh se mi opravdu hodně líbil. Více si o knize můžete přečíst v mém názoru.

2) Během dní, kdy jsem měla v Praze návštěvu, jsem moc nečetla, jen před usnutím. A tak jsem využila toho, že jsem měla ve čtečce rozečtený šestý díl série o Harrym Potterovi. Rozečten byl opravdu hodně dlouho, a to z posledních březnových dnů a cesty do Alp. Nedočetla jsem ho tam díky tomu, že po večer jsme hráli hru „kostky“ a nebylo prostě kdy číst. A tak se Harry Potter a Princ dvojí krve z pera J. K. Rowlingové dočkal dočtení v půlce července.

3) Když už jsem začala srpen vánočními dárky a ke všemu máme léto, tak jsem se pustila do knihy, která byla také o vánocích pod stromečkem a nese název Léto divokých květin od Kathryn Taylor. Autorku můžete znát díky knižní sérii Barvy lásky. Tenhle letní román, však se sérii nemá nic společného, leda to, že je také určen ženám, ale je bez erotických prvků. Jen taková pohodová romantická oddechovka, na kterou si můžete přečíst můj názor.

4) Čtvrtá kniha mi rovnou v ten den, kdy jsem se do ní pustila, teprve přibyla. Tudíž se jedná zároveň o jeden z červencových přírůstků. Slzy od smíchu od české autorky Aleny Blanářové je humoristický román o tom, že zkusit se má všechno. Má biografické prvky a čte se velice rychle. Ale musím konstatovat, že slzy od smíchu jsem při čtení neměla, i když jsem se místy zasmála.

5) Za to u páté knihy jsem se doslova „řezala smíchy“. Aspoň u některých pasáží. :-) Opět jsem sáhla po vánočním dárku a začetla se do knihy od české autorky Zuzany Hubeňákové - Žena na tahu. Kniha byla fantastická, čtivá a nenudila. Podtitulek knihy hlásí, že zde najdete odpovědi na otázky „o smyslu mateřství, vesmíru a tak vůbec“, ale mimo to je o nástrahách běžného života. A možná, že se u ní zasměje nejeden muž. :-)

Dokonce mi přibyly do knihovny tři knihy, z toho u dvou se jednalo o knižní dárky, které mi přivezla Marcela ze Zaostřeno na knihy, která mne druhý červencový týden na pár dní navštívila i se synem. Třetí knihu jsem si pořídila na FB bazaru s osobním předáním. Novými knižními přírůstky za červenec jsou: Slzy od smíchu,
Skleněný pokoj,
Osvětimská knihovnice.

Během července jsem přečetla 1520 stránek.
Na konci července mé suma sumárum činí 47 knih k přečtení.

Jak se v minulém měsíci dařilo ve čtení vám? Kolik knih jste přečetli a četli jsme některou společně nebo se na některou z knih chystáte? Napište mi do komentářů.

Mějte se hezky,
Vaše Mermaidka





Publikováno dne: sobota 17. července/2019 v 9:00h

2 RC - ČTENÍ PRO ŽENY

Léto divokých květin & Tajemství modrých dopisů



Dnes jsem si připravila mini recenze na dvě knihy, které patří do žánru "romány pro ženy", a které jsem za poslední dobu přečetla. Popravdě dlužím zde na svém blogu daleko víc recenzí, které jsem chtěla sepsat, ale popravdě, nějak to "psaní" poslední dobou nedávám. Na druhou stranu se na blog nechci vykašlat, takže aspoň zachovávám to málo, jako jsou shrnutí měsíce a recenze na knihy, které jsem získala jako recenzní výtisk. 
Avšak následující řádky jsou na knihy, které jsem obě našla o Vánocích 2018 pod stromečkem. Tak se pojďme společně podívat, které dvě to jsou. :-)

Léto divokých květin

O knize: Zoe je vážně nemocná, má aneurysma. Zoe se rozhodne riskantní operaci zatím odsunout a vrací se po čtrnácti letech do Cornwallu, domku na pláži, kde dříve trávila prázdniny s rodiči a bratrem. Do doby, kdy se z místního útesu zřítil a zabil její bratr Chris. Jak k tomu došlo, nebylo dosud vyjasněno. Proto se Zoe rozhodne zjistit víc, a to znamená jediné, rozdmýchat v obyvatelstvu starou vzpomínku a také se potkat se svojí dávnou a velkou láskou – Jackem. Aby mohla tento výlet uskutečnit, vymění si s Rose, která nyní žije v domku na pláži, který kdysi sloužil jako pension, své domy. Rose se tak ocitá v Zoeině londýnské vile, kde se tak seznámí se šarmantním právníkem. Kniha nám tak nabízí jak příběh Zoenin, tak i Rose. 


Můj názor: Kniha na mě působila sympaticky, četla se mi lehce a měla líbivý děj. Obě představitelky příběhu mi sedly a já tak prožívala příběhy obou, ale přece jen Zoeinin příběh byl přece jen zajímavější díky důvodům, kvůli kterým se do Cornwallu vypravila. 
Šlo o odpočinkové čtení, u kterého srdce romantika plesalo. Ale v některých ohledech byl příběh předvídatelný. Přesto mě kniha velice bavila a jsem ráda, že jsem si ji přečetla takhle hezky v létě.
Pokud si chcete přečíst milý příběh a dozvědět se zda Zoe zjistí, co se před čtrnácti lety stalo jejímu bratrovi, tak si nenechte tuto knihu utéci.

Hodnocení: 4/5 ✭

O autorceKathryn Taylor 
zdroj
 - německá autorka, která začala psát už jako dítě. V jedenácti letech jí byl vydán její první příběh. Od té doby věděla, že se chce živit jako spisovatelka. Její profesionální i soukromý život jí však přichystal řadu překážek. Nakonec se jí však její sen splnil, když napsala velmi úspěšnou sérii určenou převážně ženám - Barvy lásky.

Mini medailonek: - román pro ženy
Nakladatelství: MOBA
Počet stran: 328
Rok vydání v ČR: 2018

Tajemství modrých dopisů

O knize: Podmanivý příběh o Lukovi, jemuž zemřela manželka na rakovinu a on se nyní musí postarat o své tři děti. Den po pohřbu mu přijde tajemný modrý dopis, který napsala Natálie, jeho zesnulá manželka. Další dopisy na sebe nenechají dlouho čekat. Dopisy obsahují rady, jak má Luke vést domácnost a jak se starat o děti, ale také mu v nich Natálie popisuje jejich společný život - před nemocí i ten během její nemoci. Anna, Natáliina nejlepší kamarádka, která nyní Lukovi vypomáhá s dětmi, se domnívá, že tajemné dopisy v Lukovi podněcují ještě větší zármutek. Luke se snaží přijít na to, kdo je oním neznámým člověkem, jenž dopisy po Natálinině smrti posílá.


Můj názor: Tato kouzelná a velice čtivá kniha se mi moc líbila, byla dojemná, ale také i lehce smutná, čišela z ní naděje i láska. Do knihy jsem se začetla hned po pár stránek, jelikož mě tajemství kolem modrých dopisů vtáhlo do děje. Kniha měla spád a nenudila. Přestože díky vzpomínkovým dopisům byla kniha hodně smutná, tak šlo o pohodové letní čtení, které mne uchvátilo. 
Jestli vás zajímá, kdo posílal Lukovi dopisy v modré obálce, a zda Luke přes veškeré své trápení a bolest najde zase lásku? Pak určitě po knize sáhněte - určitě vás nezklame.

Hodnocení: 4/5 ✭

O autorce: Emily Bleeker
zdroj
- americká autorka, která se narodila v Chicagu, kde stále žije, nyní s manželem a čtyřmi dětmi. Svoji spisovatelskou vášeň objevila během kurzu tvůrčího psaní, kde působila jako učitelka. Její prvotinou je román "Wreckage" z roku 2015, který u nás vyšel u nakladatelství Motto roku 2017 pod názvem "Ztroskotání".  Tajemství modrých dopisů je její druhá kniha, která vyšla pod názvem "When I'm Gone" a stala se bestsellerem Wall Street Journal. Její třetí kniha "Working Fire" byla v roce 2017 světovým bestsellerem na Amazonu. U nás dosud nevyšla. 

Mini medailonek: - román pro ženy
Nakladatelství: Motto
Počet stran: 320
Rok vydání v ČR: 2018


Snad vás některá z knih zaujala, nebo dokonce obě? Věřte, že ani s jednou neuděláte chybu.
Nebo jste už některou z nich četli? A jak se vám kniha líbila? Napište mi do komentářů.


Přeji pěkný večer,
Vaše Mermaidka


Publikováno dne: neděle 11. srpna/2019 v 18:15h